Novinky leden až květen 2020

Tento příspěvek je jeden z mých nejbolestivějších a dlouho jsem nabírala sílu, abych ho vůbec sepsala. Tak ráda bych napsala, že jako celý svět zasáhla Coronavirová krize i nás. Tím pádem se neúčastníme žádných akcí a nemám o čem psát. Bohužel tomu tak není. V pátek 13. 3. 2020 jsem musela nechat odejít Olivu. Každý pejskař ví, že má doma psa, kterého potká jen jednou za život a pro mě to byla Oliva. Ona byla můj stín, kamkoliv jsem si sedla, tak ona se mi přilepila na záda. Chodila mě každý večer objímat. Nevím, jak to dokázala, ale opravdu mě objímala. Měla spoustu svých typických vrtochů a maličkostí – že, večeře se musela podávat v 19hod. a neexistovalo, abych si dovolila v tuto dobu nebýt doma, v 22hod chodila čůrat. Když si usmyslela, že by byl čas na procházku, tak dokázala celou naši domácnost jak lidskou tak i psí postavit do latě, a prostě se muselo jít. Když ji něco zaujalo na zahradě, vždy skočila přes gauč a bylo jí jedno, jestli se tam nějaké z mých dětí neplazí, ale zároveň to udělala tak, že nikdy nikomu neublížila. Měla opravdu úžasný exteriér a pohyb. Nenavštívila jsem s ní mnoho výstav, ale i přesto jsem s ní získala Interšampiona. Milovala jsem na ní koukat na každé procházce. …  mohla bych napsat dalších tisíc slov, má bolest v srdci je obrovská.